SWORDFISH III

Autor:	King 6
Potřebná verze:	1.95
Potřebné neoficiální addony:	Podrobný výčet addonů na Avon Ladys's OFP
Strana:	Západ
Typ mise:	Pěchotní
Doba/počasí	Noc/Jasno
Obtížnost:	Střední
Dabing:	Ano
Intro:	Ano
Outro:	Ano
Velikost:	0,8 MB
Stažení:	http://www.ofpec.com/missions/linkstats2.php?ID=1229
Hodnocení:
	C

Popis mise:

Swordfish III, čeky přeloženo jako Mečoun III, se stala vítězem diváckého hlasování v BIS Mission Competition a překonala i taková vyvedená díla, jakým je například Hawk In Nets nebo Pingushooting. Pojďme se proto tedy podívat této misi na zoubek.

Popravdě řečeno, od něčeho, co překonalo Hawk In Nets, jsem čekal naprostou bombu. Jaké bylo moje zklamání, když jsem po stažení velkého množství addonů spustil misi a v intru jsem byl místo naprosto samozřejmé kamery nucen sledovat ležícího hráče pod vrtulníkem. Nejdříve jsem myslel, že se někde stal omyl, ovšem když se po několika desítkách sekund spustila primitivní kamera, tvořená přes spínače, a představila misi, netušil jsem, zda-li se mám smát či plakat. Následný zdlouhavý průjezd malého ruského konvoje, jehož spojitost s dějem byste hledali jen stěží, je naštěstí to poslední, co v intru uvidíte, takže žádné dlouhodobé trauma se nekoná.
Briefink, odrazový můstek každé správné mise, je krásným příkladem toho, jak může dobrý nápad vyšumět do ztracena. Sepsaný v nádherném vojenském stylu, stručném a přehledném, je text pastvou pro oči (a čert vem těch pár chybiček, co tam jsou). Bohužel, v briefinku nenajdete jediný odkaz na mapu, takže orientace pokulhává. Přitom chybělo tak málo, a byl by perfektní.
Výčet perfektních věcí v tomto místě bohužel končí. Nepřítomnost pokročilého scriptování, zdrojů a dialogů lze bez problémů akceptovat, přihlédneme-li ke staří mise, zhruba shodného s prvním pořádným výtvorem Munch Studia, minikampaní Hawk In Shadows, která se odehrává taktéž na zimní verzi ostrova Kolgujev. Oproti ní je ovšem toto dílo mnohem méně propracované, autorovi schází smysl pro detail a mise se tak neprožívá, ale jen přežívá. Cílem desetičlenné skupiny SEAL týmu, vedené hráčem (a naprosto nepochopitelně postrádající zdravotníka), je lokalizovat zřícený vrtulník UH-60 v oblasti centrálního Kolgujevu a zničit ho, najít případnou přeživší posádku a pak rychle utéct na evakuační místo. Fakt, že od zmrzlé pláže, kde byl hráč vysazen, k ohořelému vraku vrtulníku je vzdušná vzdálenost několik kilometrů, by donutil průměrně pohodlného hráč očekávat nějaké kolové vozidlo. Bohužel, musíme si nechat zajít chutě, protože nejbližší dopravní prostředek, který by pobral celý tým (za předpokladu, že hráč jako plně způsobilý velitel nepreferuje útok typu kamikadze a neobětuje tři čtvrtiny jednotky), se nalézá téměř půl druhého kilometru daleko. Doufám, že jste si vzali teplé, nejlépe bavlněné ponožky, protože tohle bude pořádná túra, při které narazíte na ledacos. V jedné základně kupříkladu poklidně postává partyzánský voják, naprosto sám a opuštěn. Co tam dělá, jaké je zaměření partyzánského hnutí, proč podporuje Rusy a mnoho dalších podobných otázek zůstává nezodpovězeno. Nepočítám-li již zmiňovaného chlapíka na samotce, na prvního nepřítele můžete narazit klidně až po kilometrovém pochodu, a to v opuštěném muničním skladu. Ano, první silnější chvilka je tu. Eliminace pár postávajících stráží je brnkačka, ale když se na pomoc přivalí obrněnci v čele s T80, párty se rozjede naplno. Ovšem ani postupnému odírání laku lehkými raketomety nelze dlouho vzdorovat a tak opět následuje přesun. Dalo by se říci, že hlavní náplní této mise je neustále přesunování a věřím, že kdybych se šikovně vyhnul základnám, dala by se mise dokončit bez jediného výstřelu. Ovšem také bez uralu, který najdete na ruském hlídkovém bodě, jehož dobývání je druhým povedeným místem. Pod tímto názvem však nečekejte nic extra, jedná se jen o pár vojáků, co vám vyjdou vstříc, jen co uvidí střelbu, a několik zakempených statických chytráků, co číhají za rohem a čekají na svou příležitost. Tak jako tak se lze i tomuto místu vyhnout a pokračovat k samotnému kopci, na jehož svahu lze objevit poklad v podobě několika kusů spáleného plechu efektně poskládaných do tvaru americké helikoptéry. Když se k ní přiblížíte, spustí se něco, co by šlo nazvat radiovou hláškou (v mizerné kvalitě a bez titulků, takže kdo umí anglicky jen číst, a ne poslouchat, mají smůlu) a ve stejném okamžiku se k vám do skupiny připojí dvojice pilotů schovaných kdesi v mechu a kapradí. Po jejich úspěšném vyzvednutí a po malém ohňostroji (způsobeném chemickou reakcí neznámé výbušné látky v těsné blízkosti havarovaného stroje) už zbývá poslední přesun, a to na evakuační pozici. Jenže nic nebude tak snadné, jak by se zdálo. Cesta je bez problémů, to ano, a dva vojáci v nedaleké základně jakbysmet (zvláště pokud je naberete nárazníkem svého uralu), ale když si zavoláte vrtulník, který vás má vyzvednout, nic se neděje. Tedy děje, ale ne zrovna to, co byste čekali - nepříteli dorazí posily. Nejdřív projeli dvě T80, k mému štěstí však pokračovali neznámo kam, a tak už zbývalo jen postarat se o pár pěchotních družstev. No, a tím pro mě mise skončila, protože vrtulník odmítl přiletět a po několika minutovém čekání (za čtyřnásobně zrychleného času) jsem veškerá snažení vzdal kouknul se přímo na outro, podobně slabé jako intro.
Nechápu, a pravděpodobně nikdy nepochopím, jak mohla tato mise vyhrát divácké hlasování v oficiální soutěži. Jistě, je to jednoduchá akce ze staré školy, ale působí hodně nedotaženým dojmem a obsahuje absolutní minimum vychytávek, které by zlepšily hratelnost a atmosféru. Věřím však, že kdyby se nějaká dobrá (a zkušená) duše vrhla na remake této mise, výsledné dílo by mohlo příjemně překvapit. Do té doby je to jen čistý průměr.

Gaia (10.1.2006)