TŘI KRÁLOVÉ

Autor:	Ježuro
Potřebná verze:	1.96
Potřebné neoficiální addony:	US Army SPEC OPS (Delta/Ranger) [16.5 MB] MH-60L BlackHawk 160TH [22 MB] JAM
Strana:	Západ
Typ mise:	Pěchotní
Doba/počasí	Ráno/polojasno
Obtížnost:	Střední
Dabing:	Ano
Intro:	Ano
Outro:	Ne
Velikost:	15.5 MB
Stažení:	http://2dmm.wz.cz/Files/TK_CZ.zip
Hodnocení:
	A++

Popis mise:

Zapomeňte na Kašpara, Melichara a Baltazara. Novými třemi králi jsou od nynějška Hartnett, Portugal a Moore!

Ježuro je autor známý tím, že dokáže z původního tématu Operace Flashpoint, tedy víceméně obyčejné vojenské akce, vyždímat maximum. Už Ranní Rosa byla nadprůměrná mise a od této mise se tedy automaticky očekávalo to samé.
Hned na začátku můžu říct, že Tři Králové jsou to, čemu já říkám "poctivá mise" - tedy žádná politika, žádné tajné projekty a žádné nadlidské schopnosti. Takové mise jsou nejčastější a mise vždy musí obsahovat něco extra, aby nezapadla. A Tři Králové to "něco" rozhodně mají. V jejich případě je to jedinečná atmosféra. Již od první sekundy hraní jste doslova vtržení do víru událostí jednoho studeného rána a jen tak vás ta atmosféra neopustí. Největší zásluhu na tom mají nepochybně zcela přirozené dialogy mezi postavami, a to nejen komunikace se základnou a spolubojovníky, ale i komentáře Jasona Hartnetta, hlavního hrdiny. Ať už si utahuje z počasí, nadává na všudypřítomné komáry nebo peskuje spojku za to, že moc kecá, jeho připomínky se vždy výborně čtou a perfektně sedí do dané situace. Nemálo k tomu přispívá i dabing od Ježura a Wallase, který je v současné době vyhlášenou značkou. Ale. Pokaždé je tu nějaké "ale." To zdejší se týká charakterů postav, které bohužel nejsou příliš dopodrobna rozvedené. Na kráse to sice nijak zvlášť neubírá, ale nemohl jsem se zbavit pocitu, že Hartnett dějem prostě jen prochází, ale nesnaží se do něj nijak vžít. žádné rozhovory o minulosti a pocitech postav, nic takového. A charaktery v Třech Králích rozhodně mají slušný potenciál a je škoda, že se o nich nic nemůžeme dozvědět.
Atmosféra ale není všechno, a proto jí doplňují i ostatní složky. Po technické stránce je mise naprosto bezchybná, dokonce nenásilně rozšiřuje možnosti hry - konkrétně zamknutý UAZ a hledání klíčků mě potěšilo. Ale nejen to. Nepřátelé povětšinou nejsou žádní tupci a na hráčovi akce reagují. Ať už je to dáno náhodou nebo pracným rozmisťováním jednotek v editoru, v téhle misi je prostě třeba myslet. Kdo není dost rychlý a chytrý, zemře. Bez milosti. Budiž příkladem útok na nepřátelské postavení s kódovým označením Tiffany - Partyzáni vedení Markem Portugalem (nepřipomíná vám to jméno něco?) útočí z východní strany, kde však narazí na tuhý odpor. A tady rozhoduje rychlost. Kdo útočil ze stejné strany jako oni, musel se ohánět a často se stalo, že Marek putoval k pánubohu (což ale neznamenalo konec mise). Ovšem pokud bylo přiblížení vedeno z opačné strany, než jsou partyzáni, bylo možné tiše zlikvidovat nejméně tři nepřátele, dokud venkovani nevyhlásili poplach. A pak šlo o vteřiny - rychle najít vhodnou pozici, sundat RPG z ramene a spolu s BMP sejmout i okolo stojící hlídky. Nestává se často, aby mě bavilo opakování stále stejné situace, dokud jsem se nedostal k úspěšnému cíli, ale tohle jsem si nemohl vynachválit. Bohužel tomu tak není všude a kupříkladu při posledním úkolu nebylo ani třeba volat posily, protože hráč s ostřelovací puškou získal téměř statut boha. Ostřelování nepřátel je zábava jen za předpokladu, že nepřítel má nějakou reálnou šanci se bránit. Avšak i lov na kachny by byl v porovnání s tímto těžší. A ostřelovač s dvojící posluhovačů, co mi vběhnul do zad, mě donutil jen k jednomu loadu navíc. To by ovšem nebylo to nejhorší - když došly náboje, stačilo nasdnou do odemčenéhého zdravotnického vozidla a dělat z nepřátel fleky na pásech.
Stejně jako Tři Králové dokázali vytáhnout z OFP to nejlepší, tak se jim daří přebírat i chyby. Tou nejvážnější je rozhodně fakt, že hráč prostě MUSÍ vystřílet všechny nepřátele v daném prostoru, a to rozhodně není otázka pár sekund, ale řádově i několika minut. Například kvůli jednomu vojákovi, který si po mém útoku na vesnici dokonce ani nesundal pušku z ramene, jsem s uralem projedil oblast křížem krážem a slunce se za tu dobu zvedlo o slušný kus výš. A to ani nezmiňuji fakt, že o pár mil dál čekal vrtulník naložený badnou hochů z Delty, kteří by z útoku na vesnici udělali rychlou a údernou záležitost. Celkově vzato mise přibližně od poloviny ztrácí dech a ačkoli se jí vší silou daří udržovat atmosféru, nestíhá to samé provádět s ostatními aspekty a zábava pomalu, leč jistě upadá. To, co na samém počátku vypadalo jako neuvěřitelná podívaná (zvláště útok na hlídku u majáku a poté piknik na hřbitově mě zarazil do židle), se tak s postupem času změnilo jen na další tuctovou střílečku. Lepší než Ranní Rosa, ale třeba kvalit mise Sestřelen nedosahuje.

Gaia (14.9.2005)